Päivänkakkara Sněhurka

Ano, rozhodně. Úplným řezem stonků těsně nad zemí po prvním odkvětu podpoříte vitalitu rostliny a často docílíte opakovaného nakvétání na konci léta. Navíc tím zabráníte tvorbě semen, což rostlinu zbytečně nevysiluje.

Sazenice kopretin můžete vysazovat na jaře (duben–květen), jakmile pomine nebezpečí silných mrazů, nebo na podzim (září–říjen), aby stihly zakořenit před zimou. Pokud jste zakoupili sazenici v kontejneru během léta, lze ji vysadit i tehdy, ale musíte dbát na velmi důkladnou a pravidelnou zálivku, aby v horku nezaschla.

Kopretina velkokvětá (Leucanthemum superbum) je obecně považována za netoxickou pro psy a kočky. Přesto se nedoporučuje, aby ji zvířata konzumovala ve velkém, protože může způsobit mírné zažívací potíže. Není to rostlina určená k jídlu.

Kopretina 'Sněhurka' miluje plné slunce. Ve stínu pokvete málo a její stonky se budou vytahovat za světlem, což může vést k poléhání rostliny. Vyberte jí otevřené, slunné místo v záhonu.

Nejčastější příčinou úhynu kopretin není mráz, ale zimní přemokření. Pokud byla zima blátivá a půda neodvádí vodu, kořeny pravděpodobně shnily. Dalším důvodem může být stáří rostliny – kopretiny jsou krátkověké trvalky a je potřeba je pravidelně zmlazovat dělením trsů.

Na podzim (po druhém kvetení nebo s příchodem mrazů) ostříhejte suché stonky u země. Pokud máte v zahradě holomrazy, můžete trs lehce přikrýt chvojím, ale nepoužívejte listí nebo neprodyšné materiály, které by držely vlhkost – to by vedlo k hnilobě krčku.

Potřebuje humózní, propustnou a běžnou zahradní půdu.

Pozor na jílovitou půdu: Kopretiny nesnášejí zimní mokro. V těžké, nepropustné půdě v zimě uhnívají kořeny. Pokud máte těžkou půdu, vylehčete ji před výsadbou pískem nebo kompostem, případně udělejte drenážní vrstvu.

Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte. Pokud sázíte na jaře a hrozí ještě přízemní mrazíky, je dobré čerstvě vysazenou rostlinu na noc zakrýt bílou netkanou textilií. Udržujte půdu vlhkou, dokud rostlina neprokoření. Později je Sněhurka poměrně odolná, ale v suchém létě zálivku ocení.

Kopretiny mají rády živnou půdu. Na jaře zapracujte k rostlinám dobře rozložený kompost. Během sezóny můžete přihnojit organickým hnojivem pro kvetoucí rostliny. Vyhněte se přehnojení dusíkem – rostlina by měla spoustu listů, ale málo květů a stonky by se lámaly.

Sněhurka je královnou venkovských a anglických záhonů. Krásně vypadá v kombinaci s:

• Vlčím bobem (lupinou)
• Ostrožkou (Delphinium)
• Červenými máky
• Růžemi
• Okrasnými travami Tato kombinace zajistí postupné kvetení a přirozený vzhled zahrady.

Největším nepřítelem jsou slimáci a plzáci, kteří milují zejména čerstvě rašící jarní výhony. Mohou rostlinu ožrat až k zemi. Na jaře tedy buďte ostražití. Dále se mohou na stoncích objevit mšice, které vysávají šťávu a deformují květy – zde pomůže sprcha vodou nebo postřik na bázi oleje či mýdla.

Ano, je vynikající. Odrůda 'Sněhurka' má plné, střapaté květy, které ve váze vypadají nádherně.

Tip pro sklizeň: Květy stříhejte ve chvíli, kdy jsou plně otevřené, ale jejich středový terč je ještě pevný a hladký (nevyprášený). Ve váze pak vydrží 7–10 dní.

Jedná se o kultivar českého původu, který je vyšlechtěn pro naše podmínky. Její hlavní předností jsou plné, střapaté květy, které působí bohatším dojmem než u klasické kopretiny. Rostlina má také kompaktní, pevný růst, takže se méně vyvrací větrem.

Doporučuje se to provádět každé 3 až 4 roky, ideálně na jaře nebo na podzim. Starší trsy začínají od středu 'plešatět' a méně kvetou. Trs vykopejte, rozdělte rýčem na menší části a zasaďte zpět jen silné, zdravé okrajové části. Tím rostlinu zmladíte a zajistíte její dlouhověkost.

Ano, díky svému kompaktnímu růstu se 'Sněhurka' hodí i do nádob na terasy či balkony. Je však nezbytné zajistit v květináči perfektní drenáž (otvory na dně, vrstva keramzitu), aby nestála ve vodě. V nádobě bude také vyžadovat častější zálivku a pravidelné hnojení.