Svíčkovec Rosy Jane

Svíčkovec je po zakořenění velmi tolerantní k suchu. Sazenici po výsadbě zalévejte pravidelně, dokud se nechytne. Dospělé rostliny vyžadují zálivku pouze v obdobích extrémního a dlouhotrvajícího sucha. Díky svému kůlovitému kořenu si dokáže vytáhnout vláhu i z hloubky.

Ano, odrůda Rosy Jane je mrazuvzdorná až do -23 °C (zóna 6a). Nicméně největším nepřítelem v zimě není mráz, ale vlhkost. Pokud máte těžší půdu nebo očekáváte mokrou zimu, doporučujeme:

• Zajistit perfektní drenáž při výsadbě.
• Na zimu zakrýt bázi rostliny chvojím, které ochrání kořenový krček před vlhkem a holomrazy.
• Nestříhat rostlinu na podzim – suché stonky chrání střed rostliny.

Řez provádějte výhradně na jaře (obvykle konec března nebo začátek dubna), kdy odstraníte všechny suché loňské stonky nízko nad zemí. Tím podpoříte růst nových silných výhonů. Pokud rostlina během léta (červenec) začne vypadat neupraveně nebo přestane kvést, můžete ji zastřihnout zhruba o polovinu – rychle obrazí a znovu vykvete.

Postupujte následovně:

1. Vykopejte jámu o něco větší, než je kořenový bal sazenice.
2. Na dno jámy vhoďte trochu písku nebo štěrku pro drenáž.
3. Sazenici zasaďte tak, aby nebyla utopená (vršek balu srovnejte s okolním terénem).
4. Zasypte propustnou zeminou a jemně přitlačte.
5. Dodržujte spon 35–45 cm (cca 5–7 rostlin na m²).
6. Důkladně zalijte.

S hnojením buďte velmi opatrní. Svíčkovec preferuje chudší půdy. Přehnojení (zejména dusíkem) vede k nadměrnému růstu zelené hmoty na úkor květů a stonky jsou pak slabé a poléhají. Stačí na jaře přidat k rostlině trochu kompostu.

Klíčem k úspěchu je propustná půda. Svíčkovec nesnáší přemokření, zejména v zimě, kdy mu uhnívají kořeny. Půda by měla být:

• Písčitá nebo hlinitopísčitá.
• Dobře odvodněná (drenáž je nutností u těžších půd).
• Chudší na živiny (v příliš výživné půdě roste bujně, ale méně kvete a rozvaluje se).

Svíčkovec (Gaura lindheimeri) je rostlina původem ze slunných prérií, proto bezpodmínečně vyžaduje plné slunce. Ve stínu by rostlina málo kvetla a její stonky by se nevzhledně vytahovaly a poléhaly. Je ideální volbou pro:

• Štěrkové a suché záhony.
• Slunné okraje trvalkových výsadeb.
• Kombinace s okrasnými travami, kde vynikne její vzdušnost.

Pěstování v nádobách je možné, ale vyžaduje specifické podmínky. Protože má svíčkovec dlouhý kůlový kořen, potřebuje hluboký květináč. Dbejte na to, aby nádoba měla odtokové otvory a na dně byla silná vrstva drenáže (keramzit). V nádobě je rostlina náchylnější na promrznutí kořenového balu, proto ji na zimu přeneste do chladné bezmrazé místnosti nebo květináč důkladně zaizolujte.

Rosy Jane je výjimečná svým dvoubarevným květem. Zatímco klasické svíčkovce jsou čistě bílé nebo růžové, tato odrůda má sněhově bílé okvětní plátky lemované výrazným malinově růžovým okrajem. Květy připomínají malé motýlky a ve větru se krásně mihotají.

Svíčkovec se řadí mezi krátkověké trvalky. Mateřská rostlina může po 2–3 letech odejít, zejména po náročné mokré zimě. Má však skvělou vlastnost – snadno se přesévá. Pokud necháte na podzim dozrát semena, na jaře v okolí najdete nové semenáčky, které nahradí starší rostliny. Tím se v zahradě udržuje po mnoho let.

Máme pro vás dobrou zprávu – svíčkovec není jedovatý a je bezpečný pro děti i domácí zvířata. Navíc je jedlý! Jeho květy můžete použít jako krásnou dekoraci do letních salátů nebo na ozdobu dezertů.

Velkou výhodou svíčkovce je jeho odolnost. Je prakticky bez chorob a škůdců. Občas se mohou na mladých výhoncích objevit mšice, ale to je vzácné. Není atraktivní ani pro plže, takže se nemusíte bát, že by vám ho slimáci zlikvidovali.

Pokud se svíčkovec příliš „válí“, může to být způsobeno přílišným stínem nebo přehnojenou půdou. Ačkoliv obvykle nepotřebuje oporu, můžete ho podepřít nenápadnými kruhovými podpěrami pro trvalky nebo ho vysadit mezi pevnější rostliny, o které se může opřít.

Díky své vzdušnosti se hodí k rostlinám s pevnější strukturou nebo k těm, které milují slunce. Skvělé kombinace tvoří s:

• Levandulí a šalvějí.
• Sporýšem argentinským (Verbena bonariensis).
• Třapatkovkami (Echinacea) a rudbekiemi.
• Okrasnými travami (kavyly, dochan).

Množení dělením trsů je u svíčkovce obtížné kvůli kůlovému kořenu, který nesnáší poškození. Lepší metodou jsou řízky. Na jaře můžete odebrat bazální řízky (mladé výhonky rašící u země) nebo v létě polodřevité řízky, které necháte zakořenit v propustném substrátu.

Ano, svíčkovec je vhodný k řezu. Jeho dlouhé stonky dodávají kyticím vzdušnost a eleganci. Pro nejdelší trvanlivost stříhejte stonky ve chvíli, kdy se otevírají první 2 až 3 kvítky. Ve váze pak postupně nakvétají další poupata.